Radarový záznam letu A 320 z Barcelony do Düsseldorfu prokazuje nepochopitelné jednání i kapitána letadla, který po vystoupání do letové hladiny 8 300 metrů opouští cockpit, ale letadlo dále stoupá do letové hladiny 11 582 metrů. 
Což je o minimálně 1 km nad stanovenou běžnou letovou hladinu A 320 v letových vzdálenostech , kterou A 320 letěl. Pouze letadla jako např. Boeing 777 lítají v letové hladině na 12 000 metrů, (Běžná letová hladina spoje Boeing 777 - PRG-DXB je 13 137 metrů).
A 320 po vystoupání do letové hladiny přesně 38 000 stop (11 582 metrů) začal klesat a to po přesně 12 minut před nárazem do hory francouzských Alp (náraz přišel ve výšce 2 073 metrů nad mořem). 
Máme tedy otázky:
1. Jak je možné, že kapitán, který je povinen řídit letadlo, až do určené letové hladiny, opouští cockpit v letové hladině 8 300 metrů?
2. Jak je možné, že letadlo stoupá přesně do letové hladiny 38 000 stop, pak se zapne autopilot a letadlo je po trajektorii, odpovídající pozvolnému klesání a při zachování trasy naváděno autopilotem?
3. Je možné, že druhý pilot omdlel při nějaké závadě, ještě před vystoupání do letové hladiny 38 000 stop, kde pak autopilot se sám zapnul a řídil dál klesání letadla z bezpečnostních důvodů?

To,že byly dveře zabezpečeny pro neotevření z kabiny cestujících, nemusí být důkaz, že druhý autopilot jednal s úmyslem dveře zajistit proti vstupu zvenčí.

Podle odborníka na bezpečnost v letadlech organizace ICTC je v první řadě nepochopitelné jednání kapitána, až následně druhého pilota, který od zahájení klesání z letové hladiny 38 000 stop, mohl být v bezvědomí. Dá se tak vysvětlit i klidné dýchání pilota po celou dobu klesání a těsně před nárazem letadla.

Tyto informace uvádíme jako první.