Provokace na Putina? Může za to Putin? A co teď bude? A co píší moskevská média o zastřelení Borise Němcova
Zastřelení opozičního politika Borise Němcova v blízkosti Kremlu doslova zaplavilo ruská média spekulacemi o tom, kdo je za Němcovovou smrtí a jaké konkrétní (politické) motivy k ní vedly. V ruském tisku se teď objevuje řada kritických názorů, že za smrt Němcova může současný establishment kvůli "legitimizaci násilí“ v ruské politice a obecné atmosféře strachu a nenávisti, jež ovládla (např. ZDE) ruskou společnost v posledních měsících. Vyšetřovací orgány zatím prověřují několikverzí. K nim patří ukrajinská stopa, která se má týkat "vnitroukrajinského dění“ a dále potom radikálně-islamistická stopa, která má reflektovat postoj Němcova k událostem kolem Charlie Hedbo. Prověřuje se také jeho politická a protikorupční aktivita v Jaroslavské oblasti, kde byl poslancem. Kreml a vyšetřovatelé potom mluví o tom, že se jednalo o jasnou provokaci a snahu o to destabilizovat vnitřně Rusko.
V současném světě je bohužel i vražda mediální událostí (media event), jejíž vyznění a smysl se dá posouvat, měnit a manipulovat – většinou ve prospěch konkrétní politické agendy a v určitém kontextu. Kreml interpretuje tuto vraždu jako provokaci cílenou na destabilizaci Ruska, zcela v souladu se současnou režimní agendou. Jiní naopak vidí vraždu jako symptom špatné politiky vlády, která produkuje nenávist a strach ve společnosti či dokonce předzvěst občanské války. Podle bývalého kremelského "politechnologa“ Gleba Pavlovského bylo zabití Němcova destabilizujícím teroristickým aktem, který bude mít efekt na celé politické pole. Pavlovskyj je dál toho názoru, že šlo o "gigantický úder na zbytky reputace Ruské federace“, který povede k posílení izolace země. A také ukrajinský prezident Porošenko dodal svoji verzi: Němcov měl co nevidět odhalit nové poznatky o ruské intervenci na Ukrajině, což ale nejbližší spolupracovníci Borise Němcova nepotvrdili. Zpráva měla prý jen shrnovat známá fakta. Konečně i nedělní smuteční akce v Moskvě a řadě ruských měst byla snahou o to interpretovat či dát smysl Němcovově vraždě.
Reálně v daný moment nikdo z bezpočetných komentátorů Němcovovy smrti neví, proč a kým byl Boris Němcov zavražděn, ani jestli se jednalo o motivy politické, obchodní nebo osobní. To dává spolu s načasováním prostor pro nejrůznější spekulace a různé scénáře. Oficiální životopis zabitého sice může pomoct při stanovení politického profilu, ale nemusí být automaticky zdrojem pro objasnění jeho vraždy.
Jelcinská stará garda
Němcov byl jedním z velkých kritiků Putina, který aktivně působil v ruské liberální opozici, nepodporoval Putinovu politiku na Ukrajině a věnoval se systematicky tématu korupce a Jaroslavské oblasti, kde byl od roku 2013 oblastním poslancem. Patřil mezi poslední aktivní politiky jelcinského období, či chcete-li do "staré gardy“ liberálů. Většina politických hvězd Jelcinova Ruska (1991-1999) odešla do ústraní (často do soukromého byznysu) a další část skončila v současném establishmentu jako součást putinské kontinuity. V 90. letech udělal reformně orientovaný Němcov, vzděláním fyzik, rychlou politickou kariéru jako gubernátor Nižněgorodské oblasti a později byl pro svoje schopnosti povolán do Moskvy na pozici vicepremiéra, kde ale nepůsobil dlouho vzhledem ke krátké životnosti ruských vlád pozdnějelcinské epochy. O Němcovovi se mělo uvažovat jako o budoucím ruském prezidentovi, k čemuž ale nedošlo a Němcov ve volbách v roce 2000 podpořil právě Vladimira Putina, vybraného jelcinskou klikou za Jelcinova nástupce. Putin se stal následníkem Jelcina v dobrém a ve zlém, na což mnoho současných kritiků a nostalgiků rádo zapomíná. Ruský postperestrojkový sen o liberální demokracii západního typu byl pohřben fakticky už na podzim 1993, když prezident Jelcin nařídil vojenský útok na rebelující parlament.
.
Boris Jefimovič Němcov (9. října 1959, Soči, Sovětský svaz – 27. února 2015, Moskva) byl ruský liberální politik, kritik prezidenta Vladimira Putina. V letech 1997–1998, v době prezidentství Borise Jelcina, zastával funkci vicepremiéra země. Původním povoláním je matematik a fyzik.
V letech 2007 až 2011 byl kvůli účasti na protestech třikrát zatčen. V jednom z případů byl odsouzen k 15 dnům vězení, což odsoudili američtí senátořiJohn McCain a Joe Lieberman. Organizace Amnesty International jej tehdy označila za vězně svědomí.
V roce 2010 se stal jedním z prvních signatářů opoziční kampaně s názvem Putin musí odejít.
V době příprav ZOH v Soči zveřejnil zprávu s názvem Zimní olympiáda v subtropech, která se zabývala výrazným předražením nových olympijských objektů a nízkou kvalitou jejich provedení. Němcov uvedl, že hry budou stát více než padesát miliard dolarů, přičemž rozkradeno z nich bude až šedesát procent.
Ukrajinská krize a atmosféra ve společnosti
Němcovova smrt tak má širokou mediální rezonanci v ruské společnosti, která prochází v posledních dvou letech obdobím ekonomické a politické stagnace a neexistence konstruktivních alternativ – v tom si nijak nezadá s jinými evropskými zeměmi. Navíc se současné Rusko ocitlo ve vážném geopolitickém konfliktu se Západem kolem Ukrajiny, který má svoje důsledky pro celkovou atmosféru ve společnosti i v politice. Konflikt na Ukrajině a západní tlak v Rusku reálně posílily pocity obklíčení či dokonce určité paranoie, které ruskou politiku pronásledují po staletí. Hlad po vnitřní stabilitě a konsolidaci v kontextu geopolitického soupeření je celkem logickou reakcí režimu.
Jak ale poznamenal v polemickém komentáři pro Vzglad Anton Krylov, atmosféra nezabíjí, zabíjejí konkrétní lidé. Dodejme k tomu ale také polemicky, že zabíjejí konkrétní motivy, které mohou být zcela jistě společensky vyprodukovány. Snad bylo ironií osudu, že k vraždě Němcova došlo 24 hodin před výročím jiné politické vraždy, která otřásla Evropou. Švédský premiér Olof Palme byl zastřelen 28. února 1986, také střelami do zad, když byl na cestě z kina, v přítomnosti manželky a krátce před půlnocí. Jak známo, jeho vražda nebyla nikdy objasněna a existuje kolem ní do dnešních dnů řada spekulací.
Kolem smrti Němcova se objevují otázky o budoucnosti protestního hnutí v současném Rusku. Podle názorů, které přinesla Gazeta.ru, ale není možné očekávat náhlý a rychlý vzestup protestního hnutí v ruské společnosti jako odpověď na tento zločin. Celkově analýza vyzněla celkem skepticky s tím, že možný vrchol protestního potenciálu by mohl v Rusku nastat v letech 2015 až 2016, ale že smrt Němcova ve vlastní dynamice protestů nic zásadním způsobem nezmění.
Němcov a krize liberalismu v Rusku
Krize a úpadek liberální opozice rámovaly další kariéru Borise Němcova po Jelcinově odchodu. Působil ve Straně pravých sil, Solidaritě a nakonec se stal po roce 2012 spolupředsedou (s Michailem Kasjanovem) Republikánské strany-PARNAS. Žádná z těchto stran se nedostala ve volbách do parlamentu, a to nikoliv jen v důsledku putinské politiky "definování volebního hřiště“ ve prospěch prorežimních stran, ale jako důsledek nepopularity tržních reforem 90. let i toho, že liberalismus byl v Rusku vždy slabě zakotven v samotné společnosti. Němcov se pokoušel neúspěšně kandidovat v roce 2008 na prezidenta, ale z kandidatury odstoupil. V roce 2011 se podílel na protiputinských protestech, kde ho jako jelcinovského liberála ale do značné míry zastínil protestní nováček bloger A. Navalnyj. Němcov působil také v ropném byznysu, bankovnictví a po roce 2004 jako poradce ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka. Faktem ale zůstávalo, že se mu a jeho spojencům nepodařilo oživit sociální základnu pro liberální opozici a obrodit tak ruský liberalismus, žijící stále ve stínu jelcinovského období.
Smrt ruského opozičního politika Borise Němcova má širokou mediální rezonanci v ruské společnosti, která prochází v posledních dvou letech obdobím ekonomické a politické stagnace a neexistence konstruktivních alternativ – v tom si nijak nezadá s jinými evropskými zeměmi. Navíc se současné Rusko ocitlo ve vážném geopolitickém konfliktu se Západem kolem Ukrajiny, který má svoje důsledky pro celkovou atmosféru ve společnosti i v politice. Analytička Veronika Sušová-Salminen vybírá z ruského tisku pro ParlamentníListy.cz další pozoruhodné informace k tomuto tématu.
Třiadvacetiletá ukrajinská modelka Hanna Durycká, přítelkyně ruského opozičního vůdce Borise Němcova a zřejmě jediná přímá svědkyně jeho páteční vraždy, odjela po předchozím údajném zákazu z Moskvy do Kyjeva.
Komentář ICTC
V 90.letech byl za vlády Borise Jelcina jedním z těch, kteří prosazovali politiku vlády jednoho muže s podporou oligarchů, kteří museli odvádět "desátky" jak politické moci tak i rodině Jelcina.
Pokud by toto chtěl někdo zpochybnovat , že Boris Němcov se toho neúčastnil, pak nemá vůbec ponětí o době, kdy žebříček moci začínal u mafie na úrovni každé vesnice, pak města, oblasti pod vedeném gubernátora a politicko-podnikatelské mafie , ve všech stupních ruské vlády konče. A Boris Němcov byl této Jelcinovy vlády místopředseda.
Boris Němcov byl v 90.letech ambiciózní politik, který prostřednictvím moskevského primátora se dostal velice brzo do vlivných politických kruhů kolem dcery Borise Jelcina.
Boris Němcov se účastnil několika neoficiálních jednání s těmito oligarchy a členy Jelcinovy rodiny ve Švýcarsku při zakládání jedné z prvních soukromých bank v Moskvě. Banky v jejich sejfech byly později uloženy diamanty a drahé kameny z těžebních polí na SIbiři. Spoluvlastníkem a spoluzakladatelem byli bývali důstojníci KGB , sovětského tichomořského válečného námořnictva a dokonce jeden slovenský podnikatel a příbuzný bývalého člena UV KSČ Vasila Bilaka.
Boris Němcov byl pro Jelcina, při jeho rozhodování jedním s korunních princů. Jak už to chodí v Rusko a zvláště v 90. letech minulého století, nakonec nerozhodli ti kdo mají miliardy dolarů, ale ti kdo mají neporazitelnou moc dodnes - bývalá KGB, dnes FSB, silová složka ruského mocenského systému, která nikdy nedovolí, aby Rusko mělo demokracii typu západní Evropy.
Nedávno navštívil President Putin na Sibiři továrnu, kterou chtěl oligarcha Děripaska zavřít. Kdo viděl video o jednání Presidenta Putina s oligarchy v této továrně, jeho absolutní moc nad jejich životy a samozřejmě penězi, jistě pochopí jak v Rusku miliardy nic neznamenají ! (video jsme vysílali na HEULOS TV)
Pokud tedy se stal následovníkem cara Jelcina , dnešní President Vladimír Putin, pak se dívejme na Borise Němcova, nejen jako na opozičního leadra, ale i na toho, kdo za Jelcin, Rusku taky vládl, vládu ztratil a Putin ho jako politického soka k dalšímu v Rusku nepotřeboval.
Že současné vládní kruhy , ty nejbližší Putinovi, nemají nic společného s vraždou Němcova je naprosto jasné. Teorie o spiknutí proti Putinovi, když by se na něj hodilo, že nechal Němcova zabít, jsou jako ze špatného holywoodského filmu.
Jisté je jedno - vraždu provedli profesionálové a byla naplánována do posledního detailu. Nejvíce informací měli organizátoři celé akce z moskevské radnice (čistění města, údržba bezpečnostních kamer, atd.) Což znamená, že vražda byla plánována min. několik měsíců. Dle názoru našeho bezpečnostního experta z ICTC se jednalo o akci tajné služby - zahraniční, která by měla úkol destabilizovat vztah mezi ruskou opozicí a vládnoucími kruhy kolem Presidenta Putina. Tato destabilizace pak nemíří do Ruska, ale do mezinárodních vztahů, kdy mezinárodní média podpoří svými "zasvěcenými" a "odbornými" komentáři u mezinárodní veřejnosti další eskalaci proti ruských nálad na celém světě.
President Putin není demokrat. President Boris Němcov (kdyby tak rozhodl Boris Jelcin) by demokratem taky nebyl. Demokratem se Boris Němcov stal ve své snaze být Putinovi sobě rovným a tedy opozičním leadrem. Toho využila třetí strana, opozičního leadra Němcova zavraždila a čeká co se bude dít !
.
Komentář ICTC
8.března 2015
Boris Němcov byl kritikem účasti Ruska v občanské válce na Ukrajině. Nejhlasitěji pak odsuzoval účast speciálních jednotek čečenské armády, která pod čečenským presidentem Kadyrovem (bývalý velitel SPECNAZ) bojuje s čečenskými separatisty již několik let.
Po zprávě FSB vydané včera, že zatčení čečenci a údajně vrahové Borise Němcova , jsou příslušníci ministerstva vnitra a bývalí příslušníci těchto jednotek, vyvstává otázka.
- President Putin o akci nevěděl, politicky by jej to velice poškodilo. Nebyla to , ale akce jeho politických protivníků a zejména oligarchů, kteří přes armádní a policejní kontakty a to zejména v Moskvě celou akci finančně zajistili?
Obecně je známo, že za USD lze v Čečensku získat nemožné a za EURO zázrak. Z přiložené fotografie, která graficky znázornuje odkud pochází organizátoři vraždy (foto zveřejnila dobře informovaná ruská RT televize) totiž vyplývá, že potřebné kontakty na polici a armádu měli, vojenský speciální výcvik taky a za peníze zabíjeli 100%.
Podle člena ICTC (dopisovatelé a bezpečnostní experti Social Media Meets) bývalého velitel SPECNAZ gen. Tarona Abrahamyana, je evidentní , že útok na Němcova byl směřován i na Presidenta Putina. Pokud je tomu tak, pak orgaizátoři přecenili své schopnosti, podcenili FSB a President Putin brzy provede rozsáhlou čístku v policii a armádě. Pokud se týká samotných oligarchů, jistě jsou již v Londýně.
Čečenský president Kadyrov pak udělá to co se již dlouhou dobu potřeboval. "Vymést špínu" na čečenském Ministerstvu vnitra, jak nedávno prohlásil v ruské televizi.
Zdroj ruská televize RT (studio v Moskvě a New York)
V čele Putinova nejužšího kruhu stojí tajemník Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, ředitel Federální bezpečnostní služby Alexandr Bortnikov, šéf zahraniční rozvědky Michail Fradkov a ministr obrany Sergej Šojgu.
S nikým jiným se Putin příliš nestýká, a dokonce i ministři si stěžují, že musí čekat několik měsíců, než mohou prezidentovi předložit svá doporučení.
Ruský prezident Vladimir Putin (vpravo) s ministrem obrany Sergejem Šojgu. Ten stále patří mezi Putinovy nejbližší spolupravocníkyFoto: Kremlin.ru, CC BY 3.0
Podle oslovených politologů by ale Putin mohl vůči Ukrajině zaujmout ještě tvrdší postoj a možná to už také udělal.
Na rozdíl od českých celostátních médii jsme vždy tvrdili, že vraždu Němcova provedli profesionálové !
Dmitrij Rogozin
Nespokojení ruští oligarchové
Sergej Glazjev
Gennadij Timčenko
Arkadij Rotenberg
Podle agentůry Bloomberg přišli jen tito ruští oligarchové díky sankcím USA a EU vůči politice Presidenta Putina na Ukrajině o 60 miliard USD.
Německá rozvědka pak již v roce 2014 pootvrdila, že tito oligarchově jsou velice nespokojeni a bojí se Putina, aby neskončili jako jiní kdo se veřejně proti němu postavili v minuosti.
Bloomberg je americká společnost založena roku 1981 Michaelem Bloombergem za pomoci Thomase Secundy. Firma sídlí v budově Bloomberg Tower na Manhattanu v New Yorku. Firma poskytuje finanční služby, informace o akciích, apod
Samozřejmě, že vraždu Borise Němcova provedli profesionálové !
"Boris Němcov byl za Jelcina jeho místopředseda vlády. Putina si vybral Jelcin. Neměl být Němcov tím co je dnes Putin ?" Republican View
""Vrahy najdeme kdekoliv na světě a spravedlivě potrestáme. A nebude to dlouho trvat"
Vladimír Markin - tiskový mluvčí ruské kriminální policie
Agentura RIA Novosti citovala ingušského bezpečnostního šéfa, podle něhož Dadajev sloužil deset let u jednotky spadající pod čečenské ministerstvo vnitra. Byl prý zástupcem velitele. Anzor Gubašev pak pracoval u soukromé bezpečnostní agentury v Moskvě.
Dalším zadrženým je podle ruských médií Gubaševův mladší bratr Šagid. Všichni údajně pocházejí z Čečenska a zatčeni byli v sousední ruské autonomní republice Ingušsku.
8.března 2015
Nejnovější zprávy (v ruštině) od tiskového mluvčího ruských vyšetřovatelů na HISCUBE tiskového mluvčího Kriminální policie Ruské federace , Vladimíra Markina. (klikněte na foto).
Video ruské televize RT na kanále HTV 1
14.3.2015
Ruští vyšetřovatelé se v případu Borise Němcova zaměřili na Ukrajinu. Podle nich si smrt politika mohl objednat muž, který je v Rusku podezřelý z přípravy atentátu na prezidenta Vladimíra Putina a nyní bojuje proti separatistům na frontě v Donbasu.
Údajným inspirátorem Němcovovy vraždy je podle ruskéholistu Komsomolskaja pravda Čečenec Adam Osmajev, který byl údajně jedním z organizátorů atentátu na prezidenta Vladimira Putina v roce 2012. Osmajevův údajný spolupachatel Ilja Pjanzin byl v září 2013 odsouzen v Moskvě k deseti letům vězení.
Čečenec Adam Osmajev byl zatčen v únoru 2012. Terorismus mu soud neprokázal.
Ukrajinský soud tehdy pustil na svobodu po téměř třech letech Čečence Adama Osmajeva. Muže obviněného z atentátu na ruského prezidenta Vladimira Putina.
Případ vyvolal na začátku roku 2012 ve světě velkou pozornost, názory na věrohodnost obvinění se rozcházely.
Tribunál nakonec shledal Osmajeva vinným z nezákonného přechovávání výbušnin, ničení cizího majetku a padělání dokumentů
o atentátu ale v rozsudku zmínka není.
Ruský občan Osmajev dostal trest dvou let a devíti měsíců vězení. Ve vazbě už si ho ale odseděl, takže byl propuštěn na svobodu. Ukrajinská justice původně Osmajeva chtěla vydat do Ruska, ale éhož roku v srpnu to generální prokurátor zamítl.
Případ "atentátníků na Putina" byl od počátku obestřen nejasnostmi a obviněním na adresu ukrajinské rozvědky SBU, že chtěla udělat ruskému prezidentovi radost (SBU tehdy kontrolovali lidé dosazení prezidentem Viktorem Janukovyčem).
Vše začalo 4. ledna 2012. Bytem v Tiraspolské ulici v Oděse otřásl výbuch. K požáru byli přivoláni hasiči a samozřejmě také policie.
Ve zdemolovaném bytě policisté nalezli mrtvého Rusa čečenské národnosti Ruslana Madajeva a těžce popáleného Ilju Panzina, který měl u sebe pas Kazachstánu.
Výbuch způsobila neodborná manipulace s výbušninami, které si muži sestrojili z věcí dostupných volně v obchodech.
Třetí muž, který tam pobýval ve chvíli exploze a vyvázl nezraněn – další Čečenec Adam Osmajev -, uprchl. Ale za měsíc ho policisté dopadli.
Tvrzení, že trojice chtěla spáchat atentát na Putina, je údajně založeno na dokumentech, které policisté nalezli v jejich počítači. Oba přeživší přiznali, že experimentovali s výbušninami.
Úmysl zabít Putina nejdříve popírali, až později to připustil Osmajev.
Útočníci podle SBU chtěli zabít Putina po prezidentských volbách 3. března 2012. Měl to provést sebevražedný atentátník, konkrétně Madajev. Jediný z těch tří, který už nežije…
Ilja Panzin mezitím dostal u ruského soudu za pokus o útok na prezidenta deset let vězení.
Čečenec Adam Osmajev byl zatčen v únoru 2012.
V srpnu 2012 byl Adam Osmajev soudem v Oděse propuštěn.
Čečenec Adam Osmajev se svou bojovou jednotku, která válčí na straně vládních ukrajinské armády.
Velitel Masajev, Adama Osmajeva, který údajně dlouhou dobu plánoval celý atentát na Borise Němcova, ale nedávno byl v bojích na Dombaasu zabit.
Důkaz o tom, že Boris Němcov nebyl obyčejný opoziční politik, ale politik s významnými podnikatelskými a politickými kontakty a to zejména na Ukrajině.
