Okupace Československa 15.březen 1939

15. březen 1939 - okupace Československa. Nejdříve fakta. Německá okupace Čech, Moravy a Slezska (německy Zerschlagung der Rest-Tschechei (rozbití zbytkového Česka), též Griff nach Prag (ovládnutí Prahy) nebo Erledigung der Rest-Tschechei (vyřízení zbytkového Česka)) byla vojenská okupace zbylého území české části Československa, tj. území Čech, Moravy a Slezska, které Německo a Polsko do té doby neobsadilo a neanektovalo, vojsky nacistického Německa. Proběhla 14. až 16. března 1939. V jejím důsledku bylo obsazené území Německem anektováno a byl zřízen autonomní Protektorát Čechy a Morava, vyhlášený 16. března 1939 výnosem o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Okupací Německo porušilo Mnichovskou dohodu, kterou samo 30. září 1938 uzavřelo. Z pohledu mezinárodního a československého práva se jednalo o zamaskovanou formu nelegální anexe, přičemž legální vláda byla (později vytvořená a Spojenci uznaná) exilová vláda v Londýně, vedená prezidentem Edvardem Benešem. Z tehdejšího německého pohledu šlo o legální a mírové obsazení na základě společného prohlášení československé a německé vlády ze dne 15. března 1939, které pouze zohlednilo to, že Československo byl uměle vytvořený stát, a historicky vytrhující české země z životního prostoru německého národa, vnitřně neschopný existovat a představující ohnisko nestability, ohrožující evropský mír.

Území Československa bylo již předtím zredukováno připojením Sudet k nacistickému Německu (2. října 1938), východní části českého Těšínska a částí severního Slovenska k Polsku (Těšínsko 2. října 1938 a severní Slovensko 25. listopadu 1938) a části Podkarpatské Rusi a východního a jižního Slovenska k Maďarsku (5. listopadu 1938). Výsledkem těchto ztrát území byla vnitřní krize a vyhlášení druhé republiky. Následně 14. března 1939 vyhlásilo samostatnost Slovensko (na které vzápětí vojensky zaútočilo Maďarsko a anektovalo další část východního Slovenska) a další den (15. března 1939) i Podkarpatská Rus (na kterou již den předtím, 14. března 1939, vpadlo Maďarsko, které ji nakonec i celou vojensky obsadilo a anektovalo). Pod hrozbou německého vojenského útoku zkolabovala i česká část zbytku republiky a byla anektována jako autonomní součást Německé říše.

Potud tedy fakta z Wikipedie. V roce 2017 se někteří lidé domnívají, že připomínka výročí obsazení Československa fašistickým Německem by mohla sloužit k zdůraznění nutnosti se v současné době bránit proti islamizaci evropského prostoru nebo zdůraznění nutnosti se připravit na boj s jakýmkoliv nepřítelem. Pak jsou tady občané České republiky, kteří na sociální síti Facebook, taktéž píší, že si dnešní den připomenou a na zdůraznění co si budou připomínat, si vystaví na svém profilu fotografii v uniformě SS. Tedy asi vyfocenou v souvislosti s jejich "koníčkem" ve vojenské historii, ovšem i tupec si domyslí proč ta "připomínka! Máme v redakci jeden názor. Každý Čech by se měl chovat tak, jak jednali jeho předci, měl by být hrdý na to co udělali, měl by být hrdý na to co udělal před rokem 1989 (samozřejmě podle věku) a měl by být hrdý na to jak by se zachoval, kdyby nastala opět doba jakékoliv okupace - stačí se postavit k zrcadlu a říct si to nahlas do očí! Pokud se takto každý zachová, možná zjistí, kde je opravdový nepřítel naší české demokracie, možná zjistí, že kdyby ho jeho dědeček uviděl na fotografii v uniformě SS, tak by mu "utrhl" jeho uši a možná by zjistil, že je vlastně zbabělec a tuto zbabělost skrývá prostřednictvím Facebooku. Zkuste proto napsat veřejně co v době okupace Vaší příbuzní dělali, zda proti okupaci bojovali, zda za svobodu položili život, nebo zda kolaborovali s okupanty, nebo jen tuto okupaci "prožili" a zkuste k tomu veřejně napsat co by jste dělali, kdyby na hranicích České republiky opět stála možná okupační vojska. Až potom si oblečte ruské uniformy, uniformy SS, nebo uniformy vojáků, kteří jeli na československé hranice a byli připraveni položit jejich život ! Na fotografii dědeček našeho spolupracovníka v redakci Heulos TV, který musel jako občan sudet vstoupit do wermachtu, odkud ale v roce 1941 dezertoval a do roku 1945 byl partyzán ve Francii a později v Itálii. Osobně se účastnil zajetí a popravy vůdce italských fašistů Mussoliniho. Jeho strýc byl partyzánem v českých horách Beskydy a náš spolupracovník v roce 1986, vzal samopal a čtyři zásobníky s náboji a šel bojovat sám do lesa u Jihlavy (Czech republic) proti komunistům.