Tajným službám upláchl stratég IS, jehož si samy vychovaly. A asi něco chystá

Člověk, který má prsty v útocích v Paříži i Bruselu a znal se i s šéfem Islámského státu, býval jen zhrzeným mladíkem. Radikalizoval se až v iráckém vězení, kam ho více méně náhodou zavřeli Američané. S teroristy se mohl spojit proto, že ho po propuštění neuhlídali Belgičané. Tvrdí to někdejší šéf protiteroristické jednotky belgické tajné služby Andre Jacob. Rozpovídal se pro CNN.

Přerod drobného Belgičana marockého původu Usámy Atara v teroristické monstrum abú Ahmada podle exšpióna Jacoba začal v roce 2006. Američané tehdy zpravodajce Jacoba přizvali do nově vybudovaného detenčního zařízení Camp Cropper u Bagdádu. Chtěli po něm, aby jim pomohl rozklíčovat, zda je dvaadvacetiletý mladík zadržený na kontrolním stanovišti u města Ramádí nebezpečný.

Belgičan svého krajana spolu s Američany vyslýchal celkem čtyři dny. Během té doby se mu mladík zcela otevřel. Mluvil o vztahu se svou matkou, o otci, kterého nevídal, i o bezútěšné situaci, v níž se v rodné zemi nacházel. Nevycházelo mu to ve škole ani jinde. V Belgii byl nešťastný.

Uspokojení našel abú Ahmad alias Usáma Atar až na Blízkém východě, kde se k němu lidé - radikální muslimové - na rozdíl od Evropanů chovali přívětivě. Vzali ho mezi sebe.

Je to kádr

Jacob radil propustit. Američané však na rady tehdejšího šéfa belgické tajné služby nedali. Sedm let ho věznili v několika neslavně známých věznicích, jako Abú Ghrajb nebo Camp Cropper. A Atar se tam postupně radikalizoval. „Stal se z něj kádr, který byl víc než zradikalizovaný, stal se z něj terorista,“ řekl CNN Andre Jacob.

Belgie nepřestávala apelovat na jeho propuštění a ozvala se i Amnesty International. Argumenty byly přesvědčivé. Panovalo podezření, že má Belgičan rakovinu. To se sice nepotvrdilo, ale Atar se na svobodu dostal tak jako tak.

Iráčané nakonec souhlasili, podle zdroje CNN z bezpečnostních složek ale měli před propuštěním Utara dvě podmínky; Belgičané museli slíbit, že mu už nedají pas a že ho nechají sledovat tajnými službami. Evropští spojenci patrně nezvládli ani jedno.

Někde v Evropě

Informace o tom, co se dělo pak, jsou skoupé. Známo je to, že Utar rychle stoupal strukturami Islámského státu a poznal se i s jeho vůdcem abú Bakrem al-Bagdádím.

„Zradikalizovaní lidé si jej pamatují jako velmi důležitou personu. Důležitější než Abdelhamid Abaaoud (klíčová postava útoků v Paříži - pozn. red.), vypověděl jeden ze zdrojů blízkých vyšetřování. Atar pravděpodobně instruoval své bratrance Bakraouiovy, aby se odpálili v Bruselu na letišti.

Špatnou zprávou je, že se nyní zdržuje neznámo kde. Pravděpodobně však v Evropě. A nejspíš něco chystá. „ISIS (Islámský stát) by nevyslal někoho, jako je Atar, aby spáchal útok, kdyby sám nechtěl,“ uzavřel Jacob a přiznal, že lituje, že před deseti lety selhal.