Letadla z ČKD ohromovala odbornou i laickou veřejnost.

Mezi tuzemská konstrukčně nejzajímavější letadla patřily prototypy z ČKD, ať už se jednalo o rychlý dvoutrupý průzkumník Praga E.51 nebo o malý dopravní stroj Praga E.210 s tlačnými motory. Letecké oddělení ČKD vtrhlo na naše nebe počátkem 30. let.

Letadla Praga

Praga E.39

Velice úspěšným typem leteckého oddělení ČKD byl vojenský školní letoun Praga E.39(tovární označení během vývoje prvního prototypu: Praga B.H.39), do jehož vývoje se Beneš s Hajnem pustili prakticky hned po nástupu k této firmě. Více než zdařilý dvoumístný dvouplošník, určený primárně pro elementární a vhodný i pro pokračovací výcvik, se stal v předválečném Československu nejrozšířenějším vojenským školním letounem První prototyp vzlétl v červnu 1931 a sériové letouny byly dodávány v letech 1935 až 1939. Celkový objem výroby typu E.39 činil 139 kusů, z toho prvních osm kusů z první jedenadvacetikusové série vyrobil Letov, který pro zahlcené výrobní kapacity (typem Letov Š.328) přenechal další produkci leteckému oddělení ČKD. Posledních deset kusů odebral v roce 1939 Slovenský stát. Některé se potom objevily ve stavu kombinované letky povstaleckého letectva za SNP, kde sloužily k pomocným úkolům (pozorovacím, kurýrním nebo jako návnady na ploše letiště Tri Duby pro útočící stroje Luftwaffe).

Souběžně s prototypem B.H.39 byl vyvíjen výkonnější prototyp B.H.41, letoun přímo určený pro výcvik pokračovací. Prototyp B.H.41 dokonce vzlétl dříve a vyhrál soutěž MNO vypsanou právě na stroj této kategorie. Sériová výroba letounu označeného jako Praga E.41proběhla s velkým předstihem před typem E.39, a to už v letech 1931 až 1932 v počtu 43 kusů a samozřejmě v Letovu.

Avia B.H.44

V roce 1932 vznikl také prototyp stíhačky Praga B.H.44. S tímto typem snad MNO počítalo jako se záložním, pokud nevznikne něco použitelného pokračováním vývoje Avie B.34 (těch vzniklo v sérii pouhých tucet kusů, tím s výhradami použitelným pokračovatelem se stala až Avia B.534 z roku 1933).

Praga B.H.111

Posledním společným dílem Beneše a Hajna byl ve třech exemplářích postavený sportovní a turistický dvoumístný dolnoplošník Praga B.H.111z roku 1932. Typové číslo odkazovalo na slavné sportovní Avie B.H.11 z 20. let od stejných konstruktérů. Všechny tři letouny B.H.111 byly urychleně připravovány pro etapovou soutěž turistických letadel po Evropě, Challenge International de Tourisme 1932, která startovala a končila v Berlíně. Z celkem 43 startujících letadel dosáhly letouny B.H.111 šestnácté a jedenadvacáté místo, jeden stroj kvůli poškození při nouzovém přistání soutěž nedokončil. Výsledky evidentně nebyly takové, jaké si posádky i továrna představovaly. Více štěstípotkalo B.H.111 roku příštího v Itálii, kdy při okružním letu vybojovaly páté a sedmadvacáté místo, což při startovní listině čítající 77 mnohdy výkonnějších letounů znamenalo slušný výsledek (tedy hlavně ta pátá příčka).

Bojovně vyhlížející prototyp zvědného a lehkého bombardovacího dvoumístného dvouplošníkuu Praga B.H.36poprvé vzlétl v březnu 1934. I když v typovém označení figuruje známá dvojice iniciál, tak stroj vznikal už pouze pod šéfkonstruktérem Benešem. Prototyp Praga B.H.36, či spíše jeho výrobce, nestihl termíny MNO vypsané v soutěži na letoun této kategorie. Tu díky tomu vyhrálo Aero A.100, které však svými výkonyza přímým konkurentem z ČKD zaostávalo.

Zdroj: https://technet.idnes.cz/letadla-praga-ckd-0k9-/tec_technika.aspx?c=A171230_111426_tec_technika_erp