Zeman versus Drahoš: šance jsou vyrovnané

O výsledcích prvního kola prezidentských voleb, veřejném mínění a o tom, jak by mohlo dopadnout druhé kolo voleb hovořil deník Právo se sociologem Danielem Prokopem ze společnosti Median.

Jak lidé vnímají volební finalisty Miloše Zemana a Jiřího Drahoše?

Známe jen situaci před prvním kolem z výzkumu TNS Kantar a Medianu pro ČT. U Miloše Zemana lidé často říkali, že stojí na jejich straně. Věří, že volí do velké politiky reprezentanta své sociální a kulturní skupiny, který bude oponentem elitám apod. Pozitivní atribut byla i vzdělanost a kompetence. Jiří Drahoš byl ve většině bodů hodnocen lépe. Motivace ho volit je spojena spíš s důstojným vykonáváním úřadu. To je zajímavé i z hlediska negativních kampaní.

Jaké jsou Drahošovy slabiny?

Byl hodnocen hůř v prosazování nějakých silnějších idejí. Je to asi i důsledek neutrální kampaně před prvním kolem. Teď už je vidět, že se snaží svou rétoriku zjasnit. Druhá slabina je, že v některých regionech nemusí působit jako člověk z lidu. Ale ani tak v tomto ohledu není tak slabý kandidát jako třeba Topolánek. To vše ale platilo před prvním kolem. Drahošův obraz se může trochu měnit.

Před pěti lety Zemanovi pomohlo tažení proti neoblíbené Nečasově vládě. Je tady podobné téma?

Vytvoření protiváhy neoblíbené pravicové vládě bylo velkou motivací v druhém kole 2013. Schwarzenberga nepoškodil jen postoj k dekretům prezidenta Beneše. Takto silné téma tady asi dnes není. Zeman vždy těžil podporu z opozice proti určité politické sféře. Je-li vnímán jako reprezentant běžných lidí proti elitám a politickému establishmentu, tak to má při obhajobě a vládě, která je mu spřízněná, spíš těžší.

Může se ještě zvednout protiuprchlická karta?

V Česku a na Slovensku podle dat Eurobarometru obavy z uprchlíků hodně vzrostly v roce 2015. I v roce 2016 byly obavy vysoké, ale tou dobou už na Slovensku téma hodně upadalo. U nás se udrželo silněji, protože politikům, kteří z tématu těží, se ho podařilo převést na obecné téma, na boj proti elitám, Evropské unii, liberálním lidem z měst, kteří z globalizace těží, na rozdíl od ostatních, kteří rizika odskáčou. Krize odezněla, ale získala symbolickou rovinu. S volbou Zemana podle dřívějších výzkumů souvisí, zda je člověk proti přijímání válečných uprchlíků. Ale myslím, že společnost je v tomto i dalších ohledech polarizovaná méně, než se zdá ze sociálních sítí.

Jakou lze přikládat váhu televizním duelům?

Ve výzkumu ČT před prvním kolem lidé většinou říkali, že debaty na ně měly malý vliv. Ale bylo tam hodně srovnatelných kandidátů. Teď mohou mít debaty větší vliv, ale třeba v USA jsou podebatní posuny v řádu malých jednotek procent. A spíš reagují na komentáře, že někdo v debatě jasně prohrál. Důležitá věc by to asi byla, kdyby některý z kandidátů zcela selhal.

Zdroj : novinky.cz